Co dělat, když se něco pokazí
Když se žena cítí špatně, hloupě, zmateně, zraněně nebo vyčerpaně…jde ke své matce…kde jí matka může nabídnout mléko lásky Pokud ano, přijměte ji, nesuďte ji a poplácejte ji na hlavu. Tím, že spolu pláčou a pak už jen tam jsou, držíme se navzájem dlaněmi nahoře, jsou ženy uzdraveny a naplněny těmi nejzákladnějšími věcmi, připraveny dál žít, dobývat a bojovat…
Když to maminka není schopna, jde žena za sestrou, kamarádkou, babičkou nebo tetou, milovanou osobou…nedává jí mléko jako maminka, ale může jí dát čaj. Dej mi trochu miláčku, jen poslouchej a řekni – jsem blízko, přijímám tě, i když nerozumím…
Pokud to není možné, žena odejde k jiné ženě. A čekala by od nich ne mléko ani čaj, ani teplou ruku na tvář, dokonce ani úplné přijetí, ale respekt a vzájemnou pomoc… Vystrčeni do vzduchu jako delfín svým laskavým chováním, ale ne jako žraloci, budou sněz ji, protože je slabá…
Když k tobě přijde žena hloupá, zmatená, nemocná, když se svíjí bolestí nebo je pokrytá ledem, když k tobě přijde, jen se natáhni, usmívej se a pamatuj, že jsi taky žena…
